Kompletný zborník vo formáte PDF - Jazykovedný ústav Ľudovíta ...

mince‘ (viz Machek, 1971, s. 730; Rejzek, 2001, s. 751; Mollay, 1982, s. 573).
Č. žoldnéř a slc. žoldnier ‚námezdní voják‘ jsou ze střhn. soldnære (nyní Söldner).
Č. hanl. žoldák a maď. spis. zsoldos téhož významu jsou utvořeny ze základu
žold, resp. zsold domácími příponami.
Č. a slc. varta, maď. várta ‚hlídka, stráž (zvl. vojenská)‘ jsou ze střhn.
warte, wart (nyní Warte). Některé slovníky považují č. varta za zastaralé (srov.
Newerkla, 2004a, s. 241; Rejzek, 2001, s. 700). Pokud jde o užití tohoto slova
samotného, je to pravda. Naproti tomu je frazeologizovaný výraz ztracená
varta ve významu ‚odlehlé místo‘ zcela běžný, jak to přesvědčivě dokazuje jeho
výskyt v nové synchronní databázi (SYN2005) Českého národního korpusu,
resp. ve vyhledávacím serveru Google. 2
Ad 3) V tomto období bylo přejato např. č. fasovat, slc. fasovať a maď.
faszolni ‚dostávat jako příděl (zvl. na vojně)‘ z raně nhn. fassen; č. † profous,
slc. † prófus, maď. † profosz ‚vězeňský (voj.) dozorce‘ z raně nhn. Profos(s).
Č. † šance, slc. † šanec a maď. sánc ve významu ‚hradby‘ jsou z raně nhn.
schanze (nyní Schanze). České homonymum šance ‚naděje na úspěch‘ je přes
něm. Chance z fr. chance ‚(šťastná) náhoda, štěstí‘ a to z vlat. cadentia ‚padnutí‘,
v zúženém významu ‚padnutí hracích kostek‘ (srov. Rejzek, 2001, s. 624).
Č. verbovat a slc. verbovať jsou z raně nhn. werben. Původně znamenalo
‚najímat vojáky‘, např. verbovat na vojnu, do cizinecké légie ap. Dnes se užívá
ve smyslu ‚lákat za člena nějaké organizace‘. Maď. verbuválni je přes slc. verbovať
z téhož německého slovesa (srov. Lumtzer, 1900, s. 260). Jeho řidší podoba
verbunkolni je utvořena od verbunk. Č. verbuňk, slc. a maď. verbunk (z nhn.
Werbung) je slovácký lidový mužský tanec demonstrující sílu a obratnost, původem
z 18. stol. jako součást verbování (viz NASCS, 2005, s. 849). 3
Ad 4) V období po bělohorské bitvě roku 1620 byly přejaty četné vojenské
výrazy z němčiny do jazyků národů Habsburské monarchie, např. č. † obšíd/obšit,
slc. † obšit, maď. † obsit ‚průkaz o propuštění z vojska‘ z nhn. Abschied
‚rozloučení‘.
Č. barák, slc. barak a maď. barakk jsou přes nhn. Baracke ‚bouda pro vojáky‘,
‚vesnická chalupa‘ z fr. baraque a to ze šp. baracca. Význam ‚dům
(i velký a pěkný)‘ je už při fr. baraque (o. c., Machek, 1971, s. 46.). V češtině
a slovenštině ztratil barák, resp. barak svou expresivnost a dnes se v běžně
mluveném jazyce užívá mj. i ve významu ‚dům vůbec‘.
2
Ve svých příspěvcích jsem už víckrát zdůraznil, že přísloví a fráze mohou často
fungovat jako uchované, konzervační prostředky pro zastaralá slova, např. „pustit pusu
na špacír“, „postavit někoho na pranýř“ podle něm. „jemanden auf den Pranger stellen“
(viz k tomu Bělič, 1969, s. 12).
3
Dne 25. listopadu 2005 zaznamenala česká kultura mimořádný úspěch. Na seznam
nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO byl zapsán mužský tanec verbuňk
z Moravského Slovácka.
501