Kompletný zborník vo formáte PDF - Jazykovedný ústav Ľudovíta ...

NEWERKLA, Stefan Michael: Sprachkontakte Deutsch – Tschechisch – Slowakisch.
Wörterbuch der deutschen Lehnwörter im Tschechischen und Slowakischen: historische
Entwicklung, Beleglage, bisherige und neue Deutungen [Jazykové kontakty mezi němčinou,
češtinou a slovenštinou. Slovník německých přejatých slov v češtině a slovenštině:
historický vývoj, výskyt, dosavadní a nové výklady]. Schriften über Sprachen und Texte
7. Frankfurt am Main: Peter Lang Verlag 2004a. 780 s.
NEWERKLA, Stefan Michael: Rozmanitost jazyků a kultur v Rakousku-Uhersku
a jejich konvergenční tendence. In: Comparative Cultural Studies in Central Europa.
Brno: MU 2004b, s. 11 – 42.
REJZEK, Jiří: Český etymologický slovník. Praha: Leda 2001. 752 s.
SIEBENSCHEIN, Hugo (ed.): Česko-německý slovník I. Praha: Státní pedagogické
nakladatelství 1998. 778 s.
SIEBENSCHEIN, Hugo (ed.): Česko-německý slovník II. Praha: Státní pedagogické
nakladatelství 1998. 1007 s.
SSČ: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia 2003. 647 s.
ŠLOSAR, Dušan: Česko-německé jazykové kontakty. In: Češi a němci. Dějiny
– kultura – politika. Eds. W. Koschmal – M. Nekula – J. Rogall. Praha: Paseka 2002,
s. 105 – 109.
TÖLGYESI Tamás: Příspěvek k funkční stratifikaci germanismů v dnešní češtině
(v tisku).
TÖLGYESI Tamás: K lexikálním germanizmům v češtině z hlediska kontaktové
lingvistiky (v tisku).
TÓTFALUSI István: Idegenszó-tár [Slovník cizích slov]. Budapest: Tinta Könyvkiadó,
2005. 977 s.
VAŠEK, Antonín: Kontaktová lingvistika a její perspektivy. In: Češtinář, Hradec
Králové 1996 – 1997, roč. 7, č. 1, s. 13-21, č. 2, s. 33 – 44.
Kde začíná a končí Evropa? Mimojazykové cíle v učebnicích němčiny
jako cizího jazyka
Šárka Tůmová
Katedra českého jazyka a literatury, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Praha
1. Úvod
V době postupného sjednocování Evropy a stále rostoucí globalizace světa
stávají se i mezinárodní vztahy intenzivnějšími. Vzrůstající migrace má za
důsledek stále častější kontakt obyvatelstva různých národností, tedy i různých
jazyků. V souvislosti s těmito změnami se stala potřeba učení se cizím jazykům,
resp. jejich vyučování, silnější než kdy dříve. Zatímco v západní Evropě má
vyučování cizím jazykům již dlouho tradici, v zemích bývalého východního
bloku nastal skutečný rozvoj jejich výuky až začátkem devadesátých let minu-
506