Kompletný zborník vo formáte PDF - Jazykovedný ústav Ľudovíta ...

covní síla, volný čas, všední den, pracovní den z první dvacítky nejfrekventovanějších
FJ mají nepochybně velice blízko k pravidelnému jazyku a s ohledem
na nízkou míru anomálnosti mohou být označeny za tzv. kvazifrazémy, tj. frazémy
periferní povahy (srov. Filipec – Čermák, 1985, s. 240). Do nejvyššího
frekvenčního pásma náležejí ovšem kromě řady kvazifrazémů též frazémy
s poměrně vysokou mírou idiomatičnosti, např. noční můra, slepá ulička, železná
opona, černá ovce, tvrdý oříšek, vzdušné zámky, malá ryba 7 , plácnutí do
vody.
Ve zvýšené míře se v nejvyšším frekvenčním pásmu přitom vyskytují frazémy
z náboženské oblasti (např. onen svět, neposkvrněné početí, poslední soud),
právnické výrazy (očitý svědek, trest smrti, smluvní strana, lavice obžalovaných),
označení svátků (Štědrý den, Nový rok, Zelený čtvrtek, Velký pátek), FJ z různých
vědních oborů (styčný bod, zorný úhel, společný jmenovatel, pupeční šňůra)
a frazémy z oblasti sportu (cílová rovinka, fair play, trestná lavice).
Bohatě zastoupeny jsou zde též substantivní frazémy vyexcerpované z lexikonu
Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 1 (1998; dále jen NSČ). Nejfrekventovanějším
„frazeologickým neologismem“ je přitom FJ praní špinavých
peněz, která byla doložena v převážně publicistických textech z let 1990–1999
celkem 321krát. Dalšími často užívanými výrazy, které zřetelně odrážejí českou
společenskou realitu 90. let 20. století, jsou např. substantivní frazémy utahování
opasků (156), cesta do Evropy (118), rodinné stříbro (93), neviditelná ruka
trhu (85), tlustá čára (83), návrat do Evropy (72), restituční tečka (59). 8 Mezi
populární „nové frazémy“ v češtině patří rovněž např. špička ledovce (104), holá
lebka (103), mrtvý brouk (85), horký brambor (60) 9 nebo náhlá smrt (56). 10
Frazémy, které nedosahují hranice námi vymezeného nejvyššího frekvenčního
pásma (tj. nebyl u nich prokázán výskyt v korpusu SYN2000 větší než 45),
ale jejichž četnost výskytu dosahuje alespoň hodnoty 2, jsme pracovně zařadili
F. Čermák (1993): „Frazém je založen na nejrůznější vnitřní syntagmatické, paradigmatické
nebo obojí anomálii svých komponentů.“ F. Čermák rovněž konstatuje, že „čím má
frazém méně funkčních a transformačních anomálií (defektů), tím blíže má k pravidelnému
výrazu (nemá–li žádné, není to frazém).“
7
U frazému malá ryba (počet výskytů 54) bylo na základě excerpt z korpusu SY-
N2000 prokázáno, že se nepoužívá ve významu, jaký uvádí SČFI 2 (1988, s. 294), tj.
„nepatrný zisk, úspěch, kt. však je (při možnosti rizika, ztráty ap.) vítaný a cenný“, nýbrž
pro označení málo významných, důležitých lidí či málo významných věcí.
8
Srov. K. Málková (2004).
9
„Frazém vznikl osamostatněním jmenné části horký brambor ze staršího přirovnání
házet/přehazovat si něco jako horký brambor.“ (NSČ, 1998, s. 106). Přirovnání přehazovat
(si) něco/někoho jako horký brambor bylo v korpusu SYN2000 zaznamenáno
celkem 28krát.
10
V některých případech se může jednat o frazeologické kalky z angličtiny, eventuálně
o FJ anglického původu přejaté do češtiny přes němčinu – srov. ang. the tip of the iceberg,
něm. die Spitze des Eisbergs, ang. hot potato, ang. the sudden death.
347