Kompletný zborník vo formáte PDF - Jazykovedný ústav Ľudovíta ...

Bible Litoměřicko-třeboňská v proměnách staletí*
Hana Sobalíková
Oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV, Praha
České země mají bezpochyby velmi bohatou biblickou tradici. Mohou se pochlubit
jak vysokým počtem dochovaných biblických exemplářů, tak i neobvyklým
množstvím revizí biblického překladu – jen pro staročeské období jsou tradičně
rozeznávány hned čtyři redakce překladu Bible, přičemž nejstarší z nich pochází už
z 60. let 14. století, a patří tak k nejstarším překladům do národního jazyka vůbec.
K prvotnímu staročeskému překladu – byť v revidované podobě – se hlásí
i rukopis Bible litoměřicko-třeboňské (BiblLitTřeb 1 ), kterému je věnován tento
příspěvek.
1. Charakteristika Bible litoměřicko-třeboňské
Bible litoměřicko-třeboňská patří mezi nejkrásnější a umělecky nejhodnotnějších
české Bible. 2 Byla psána na pergamen a nechal si ji pořídit mincmistr Václava IV.
Petr Zmrzlík ze Svojšína (†1421). Bible je rozdělena do tří svazků a v současné době
je uchovávána na dvou různých místech: První a druhý svazek jsou uloženy ve Státním
archivu v Litoměřicích (sign. B I F/3-1), třetí svazek ve Státním archivu v Třeboni
(sign. A 2).
Jedná se o jednu z nejstarších dochovaných staročeských Biblí a zároveň vůbec
nejstarší biblický rukopis, který je možné přesně datovat. Dokončena byla roku
1414 3 a tuto informaci do třeboňského svazku zaznamenal sám hlavní opisovač této
Bible, písař Matěj. 4
Přesná datace Bible byla důležitým vodítkem pro určení stáří celého prvotního
staročeského překladu. (V této souvislosti se o tuto Bibli významně zajímal především
Josef Dobrovský, který její třeboňskou část dokonce po nějakou dobu považoval
za druhý nejstarší biblický rukopis psaný česky. 5 )
*Příspěvek vznikl jako součást řešení projektu GA ČR č. 405/05/2528 Nejstarší český
překlad bible. Knihy prorocké a Knihy makabejské.
1
Zkratky jednotlivých rukopisů používané v tomto článku jsou přejaty z: Staročeský
slovník. Úvodní stati. Soupis pramenů a zkratek (1968).
2
Literární historik Josef Jireček ji dokonce označil za vůbec „nejnádhernější kodex
český“ (J. Jireček, 1877, s. 625).
3
Podle Vladimíra Kyase (Kyas, 1997, s. 58) začala být Bible opisována v rozmezí
let 1409-1411.
4
Jméno tohoto opisovače se dochovalo díky jeho vlastnoručním přípiskům o dokončení
jednotlivých částí bible; srov. např.: „finita est Biblia... per Mathiam de Praga“
(BiblLitTřebT 259b).
5
Třeboňský svazek Dobrovský nazýval Biblí slavatovskou (později byla třeboňská část
označována i jako Bible vratislavská či hozlauerovská podle šlechtického rodu Hozlaurů
z Hozlau, kteří tento svazek po nějakou dobu vlastnili).
467